Zachraňme kamzíka horského v Jeseníkách

Vyhlaďte kamzíky. Bude vám lépe (Haiku – Diář Karla Steigerwalda)

kamzik horsky

Kamzíkům není do zpěvu. Žádné haiku si nepobrukují. Budou vyhlazeni.

Nepatří do naší společnosti. Jsou cizí, nepřizpůsobili se. Lezou po skalách, kam my nelezeme, dupou po bylinách a kopýtky dělají důlky do hlíny. Jsou mezi námi sto let a nepolepšili se. Mnohokrát jsme je žádali, přizpůsobte se, ale kamzíci ne. Jsou to pořád kamzíci. Pasou se, zanechávají trus.

V dlouhodobém plánu péče o českou zemi stojí, že kamzík u nás nebude. Abych byl adresný, v Jeseníkách po něm jde šéf chráněné oblasti Halfar. Chce vrátit naši krásnou vlast před dobu, kdy k nám kamzíci přišli. V roce 1913 je u nás nasadili Habsburkové, kteří vyvolali první světovou válku. S kantorem Halfarem, který se oběsil v básni Petra Bezruče, nemá nepřítel kamzíků Halfar asi nic společného.

Dostat krásnou českou zem zpět před stav, který nastal později, je filozoficky nebezpečná myšlenka.

Někoho může napadnout, že kdysi byl stav před Halfarem. Ochránci přírody stejně jako kamzíci na našem území nejsou odjakživa. Také pojídají byliny a zanechávají trus. Mezi trusem ochránců přírody a kamzíků je rozdíl jen malý.

Je spousta věcí v naší krásné vlasti, které tu dřív nebyly a dnes tu jsou. Vracet vlast zpět může vést k omylům a nedorozuměním. Jít před Halfara a ochránce může jen vyvolat stav, že i ty byliny, které Halfar chrání, tu kdysi nebyly, protože tu byly jiné byliny. Kdysi tu byly lišejníky, máme se k nim vracet?

Kdo se zajímá víc o politiku než o kamzíky, vidí, že návraty jsou lákavé. Lidi mají víc rádi, co bylo, než to, co bude. Vycházejí z myšlenky, že dřív bylo lépe a že svět se zhoršuje, což potvrdí skoro každý starší člověk. Něco podobného si musí myslet i kamzíci. Sto let spásali byliny a najednou je tu názor, že škodí, že se nepřizpůsobili, že nejsou jako my a že ta zem je naše, nikoliv jejich. Roztahovat se u nás nadále nebudou! Ať táhnou! Třeba do Kanady.

Ale nebyla by to demokracie, aby nevzniklo hnutí ochránců kamzíků. Sbírají se podpisy, chystají se útoky na Halfara. Zjišťuje se, kde Halfar byl, s kým mluvil, kdo tahá za nitky. Spolužák jeho pradědečka byl v SS. Připomíná to politiku.

Nosné téma halfarovců je, že kamzík rozrývá zem kopýtky. Protistrana argumentuje, že kamzík zem kopýtky naopak udusává, aby ji voda neodplavila. Obě strany mají expertní posudky.

Snahy o vyhlazení kamzíků vrhají na ochránce přírody podivné světlo. Chtějí mít přírodu co nejpůvodnější, aniž by bylo jasno, co to nejpůvodnější příroda je. Ve jménu té původnosti vyvraždí kamzíky, kteří se o ochránce přírody vůbec nezajímají a nevšímají si jich. Žijí si na skalách a možná ani nevědí, že dole v úžlabinách existuje něco tak lstivého a zákeřného, jako jsou ochránci přírody. Ano, to je politika. Vy se pasete a najednou vám něco z parlamentu spadne na hlavu, například povinnost mít v kufru auta pádlo. Vy nevíte, kde se to vzalo a proč to je. Divíte se jako kamzík a dozvíte se, že je to kvůli posílení poptávky po pádlech a že v Německu musí mít řidiči pádla dvě, protože je to proti krizi. Nebo jste Cikán, žijete si s guslemi, pečete kurčata a najednou jste Rom a vyčítají vám, že dupete a děláte si ohýnky.

Podobnost s politikou je u halfarovců zdrcující. Vymyslí si nesmysl o kamzících, vnutí ho do médii i do haiku, kamzíkům hrozí vybitím a z rukávu sypou líbivé argumenty o přírodě. Už se o nich mluví, jsou známí. Nebýt útoku na kamzíky, nikdo by se o halfarovce nezajímal. Díky útoku jsou slavní, stoupají jim preference a možná je mnoho zblblých voličů, kteří se bojí kamzíků, bude volit, protože bez kamzíků bude naše vlast krásnější.

Autor:
Karel Steigerwald (MF DNES)

Odkazy:

© 2007 MS Smilovice - Řeka